Je to skoro jedno.

Obsahově zajímavý článek píše v dubnu Jana Havelková ve CVIKRu. Hudba nás obklopuje ze všech stran, dokáže nás rozesmutnit, ale i rozesmát. Všechny její schopnosti využívá obor zvaný „muzikoterapie“, jednoduše přeloženo „léčba hudbou“.

Není to sdružení, strana ani hnutí. Je to stav, ve kterém jsme, pohybujeme se, fungujeme a snažíme se o důstojnou existenci.

Od loňského léta si totiž jeho obyvatelé připadají jako za války, neboť to všude vypadá jak po výbuchu a silnice silně připomínají tankodrom.

(Neváhejte a vyjádřete svůj upřímný názor - viz.Zpravodaj č.3)

Vážená/ý paní/e,
s posledním Černokosteleckým zpravodajem jsem dostala domů i dotazník, ve kterém se můžou občané města Kostelce nad Černými lesy do 7 dnů, pokud mají zájem vyjádřit k problémům města. Zároveň jsem se seznámila i s internetovými stránkami s podrobnějším popisem záměru Strategické plánu rozvoje města.

Dostal se mi do ruky lednový Cvikr a tak jsem si ho přečetla. Přeji dostatek chronického optimismu k překonání blbé nálady. K vaší anketě Co se mi líbí a nelíbí v Kostelci se drobně připojím: