Není oběd bez kouře?

Začalo léto a do Kostelce směřují turisté. Cyklisté, důchodci, děti na prázdninách. Mají možnost se občerstvit v nekuřáckém prostředí?

Pokud počasí přeje – je-li čerstvě po dešti, který smočí prach v rozkopaných ulicích, jsou tu naštěstí zahrádky. Ale jinak je tu jedna jediná restaurace, která nabízí oddělené místo pro nekuřáky – Zelený dům. Poučený cizinec nebo domorodec může ve všední den v poledne ještě zkusit štěstí v jídelně ŠLP na zámku, anebo se spokojit s dortíkem v jedné z cukráren. Občas služby nekuřácké kavárny nabízí hotel Zvon. Je to zajímavý nepoměr: v ČR nekouří dvě třetiny obyvatel starších 18-ti let (a bohužel jen polovina mladistvých), a přesto pouze 10 % z více než 200 míst uvnitř kosteleckých restaurací počítá s nekuřáky.


Na zkušenosti jsme se zeptali Lucie Andrlové, která provozovala nekuřáckou kavárnu v Kostelci o Keramickém dnu: Jedním z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli pro nekuřáckou kavárnu, byla stavba kanalizace v Kostelci - spousta prachu kamkoliv se člověk podíval. Ve Zvonu jsme proto chtěli vytvořit jakýsi ostrůvek, kde by si lidé mohli odpočinout a "nadýchnout se". To v zakouřené místnosti nejde. Samozřejmě jsem měla strach, že lidé dají přednost zařízení, kde si mohou zapálit. Někteří dali, ale poměrně velké množství návštěvníků oželelo nejen cigaretu, ale i kuchyni (podávaly se max. toasty, zmrzlinové poháry, štrůdl apod.). A jaké byly ohlasy hostů na absenci kouře? Pár se jich osmělilo a nahlas mi nápad pochválilo, zaslechla jsem také rozhovor jednoho páru, kdy manželka namítala, že si nemůže "k tomu kafi zapálit", manžel na to, že to snad tu chvilku vydrží. Zůstali, a pokud byli nespokojeni, nebylo to na nich vidět. S těmi, kteří se rozhodli jít do kuřáckého zařízení, jsem se nesetkala – hned na ceduli na chodníku bylo "Nekuřácká kavárna", takže jen prošli kolem.