Památník u Ždánic se stal symbolem odporu proti dvěma režimům

ZAJÍMAVOST REGIONU
Kolínský deník - 21.6.2006

Ždánice - Znáte jej? Monumentální památník ze železobetonu a žernovské žuly je vidět hlavně ze silnice vedoucí Ždánicemi od Kutné Hory na Prahu.

V roce 1935 navrhl dorost Agrární mládeže na kopci Panák vybudovat památník ministra Antonína Švehly. Místo nevybrali náhodně. Je dominantou širokého kraje a hlavně pomyslným centrem oblasti v minulosti nazývané Prokůpkův kraj.

Jan Antonín Prokůpek byl spolupracovníkem Švehly, který ho na Kouřimsku často navštěvoval. Stavba památníku začala ještě v roce 1935 a veřejnosti byl předán o rok později. Veškeré náklady byly hrazeny z příspěvků agrárníků a hospodářských záložen.

Komunistický tisk již tehdy tvrdil, že peníze měly být využity výhodněji, ale zapomínal skromně dodat čí peníze. Krátce po obsazení republiky fašisty zmizela bronzová busta Antonína Švehly a její autor skončil v koncentračním táboře.

Po roce 1945 památník přejmenovali na krajský památník obětem fašismu. Žulový obelisk nesl jména obětí z Kolínska, Českobrodska a Kouřimska. Podstatná část jmen, která měla být zachována budoucím generacím, však patřila židovským spoluobčanům.

Přišel rok 1948 a židovské oběti fašismu již patrně oběťmi nebyly. Jejich jména musela zmizet a obelisk byl pracně přebroušen. Ještě v roce 1982 se Okresní národní výbor v Kolíně snažil památník změnit na turistické orientační místo. Že prý Ždánice nemají vztah k dělnickému hnutí. Patrně se nejednalo o nechtěný humor, ale neúctu a naprostý nedostatek tolerance.

Obyvatelé Ždánic se však dokázali proti vůli vrchnosti vzbouřit. Vlnu jejich protestů nepřekonala ani vůle všemocných stranických orgánů. Stavba si tak zachovala podobu z konce války a stala se symbolem odporu nejen proti okupaci fašistické, ale i odporu proti násilí komunistickému.

Fotografie: Uprostřed památníku stojí žulový podstavec, na němž kdysi bývala busta Antonína Švehly.

Foto Pavel Pávek