PIDkou sem a tam…

Každodenní cestování do hlavního města nebo jinam je nutností pro značné množství Kosteláků.

Jedni jezdí vlastním vozem a prohlubují tak svoji ekologickou stopu na Zemi (obzvlášť jezdí-li sami). Druzí využívají k přesouvání hromadnou dopravu a chovají se tak ekologičtěji, ovšem podstupují také asi větší dobrodružství.

Na malém prostoru se ocitají ti rychlejší - sedani a ti pomalejší – stojani a všichni společně jsou dáni na pospas schopnostem řidičů. A naopak.

Netuším, kolikrát řidiči jezdí kolečko, ale dovolím si tvrdit, že jejich práce je náročnější, než si uvědomujeme: zodpovědnost za množství cestujících i za tržbu, dodržování jízdního řádu, orientace na permanentně přecpaných silnicích, trpělivost s neukázněnými adolescenty, péče o svěřený vůz, zvládání nástrah zimy…

Všichni slušní řidiči si za to zaslouží poděkování. Všichni slušní cestující též.