Editorial 3/2006

Přečetli jsme si, že Česko získalo z Evropské Unie jen 10 procent peněz plánovaných na dotace pro ČR. Jsme na předposledním místě, za námi je už jenom Kypr. Peníze určené pro ČR stále leží v Bruselu a čas na jejich vyčerpání se krátí.

Proč? Česko prý neumí zpracovat žádosti a projekty tak, aby peníze z EU dostalo. Systém čerpání je u nás obzvláště komplikovaný a znají ho snad pouze ti, kteří vyhlašují výzvy k předkládání projektů. Kolik obcí, podnikatelů či občanských sdružení je schopno pružně a rychle reagovat na výzvy k předkládání projektů? Kolik subjektů u nás je ochotno si přiznat, že psát projekty prostě neumí, a proto se to musí naučit? Kolik z nich pochopilo, že je třeba připravovat projekty do “šuplíku”? Investovat čas i peníze bez záruky, že nějaké prostředky získají?

Systém dotací je oprávněně kritizován. ALE: pokud už tady takový systém jednou je, musíme koukat, aby tady byl i pro nás.

Naše město se díky aktivitě kosteleckých občanů zapojilo do iniciativy LEADER. Společně s partnery z okolí založili obecně prospěšnou společnost MAS Podlipansko, což je nezbytný krok pro to, abychom i u nás mohli čerpat dotace z některých programů EU.

Jak se k možnosti čerpání dotací z programu LEADER staví naše radnice? Než by se účastnila práce na projektech tak radši řekne, že je to k ničemu a nedělá nic. Inu, „kostelecká cesta“ (ne)řešení problémů je již léty prověřená, ale nezapomeňme, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, kdo nic nezkazí, bývá pochválen a kdo bývá pochválen, bývá zvolen... Nebo to bude jinak?