Putování za tajemstvím kosteleckého zámku

Kolínský deník - 11.1.2007

Kostelec n. ?. l. - Renesan?ní zámek v Kostelci nad ?ernými lesy na míst? p?vodn? lov?ího hrádku patrn? nejvíce proslavil rod Smi?ických. Ambice na královský tr?n se nenaplnily, ale majetkem a rozsáhlým panstvím mohli v sedmnáctém století královské komo?e docela úsp?šn? konkurovat. Pov?sti o pokladech a tajných chodbách pat?í spíše do ?íše pohádek, ale jsou zde mnohá další tajemství a záhady.

Kone?n? i na t?ch pokladech by n?co mohlo být. „V?tšina záhad se vztahuje ke kapli svatého Vojt?cha, patrn? nejstarší ?ásti zámku. Zachovalo se tam n?kolik um?leckých poklad?, architektonické rarity i záhadný nápis,“ vysv?tluje znalec zámku i jeho historie Jan Buká?ek. „T?eba polychromovaná d?evo?ezba na hlavním oltá?i, vytvo?ená podle p?edlohy Albrechta Dürrera. Práce neznámého um?lce patrn? urážela krasocit katolík?, a tak byla dlouhé roky obrácená ke zdi. Dnes její hodnotu t?žko ur?íme, ale kunsthistorici tvrdí, že váha lipového d?eva je totožná s cenou stejného množství zlata.“

Fašistickou okupaci republiky plastika p?e?kala zazd?ná v místech bývalých dve?í na zámecké valy. T?žko ?íci, který z bo?ních oltá?? je pozoruhodn?jší. Na tom pravém je mimo jiné historické osobnosti Kate?ina Smi?ická. Znáte písni?ku z divadelní hry Naši furianti? Znám já jeden krásný zámek? Trochu o Kate?in? a její lásce ke ková?skému tovaryšovi. Jmenoval se Ji?ík Vágner a pracoval na kosteleckém zámku. Jeho dílem má být m?íž mezi presbytá?em a lodí kaple. Na oltá?i je Kate?ina vyvedena jako pon?kud nep?vabná osoba, a?koli ostatní prameny jí popisují jako ženu kouzeln? milé krásy. Malí? ji prý musel esteticky pon?kud poškodit jako sou?ást trestu za lásku k osob? nižšího stavu.

„Levý oltá? znázor?uje poslední ve?e?i pán?, Krista v zahrad? Getsemanské a mytí nohou svatému Petrovi. Až sem nic mimo?ádného, ale na oltá?i jsou zachyceny podobizny t?í pán? Smi?ických se svatozá?emi nad hlavami. Patrn? jde o jediný p?ípad svato?e?ení evangelík? v d?jinách katolické církve. „Již se nám asi nepoda?í zjistit, zda se cht?l neznámý um?lec zavd??it panstvu, nebo zda ?ekal v?tší odm?nu za svou práci,“ vypráví Jan Buká?ek.

„Na k?ru jsou dva krby, které ho v zimních m?sících dokázalo p?íjemn? vytopit. Prý to bylo kv?li zimom?ivosti pana Jaroslava, který tak pykal za h?íchy z mládí. Ale pokud vím, nikde v republice neexistuje kostel, který by m?l na k?ru dva krby. Ono není moc ani t?ch s jedním.“

Poklady ukryté v zámku jsou sice ?asto zpochyb?ovány, ale dnes již skoro p?esn? víme, jak je nalézt. Cestu k jejich objevení docela p?esn? ukazuje návod ukrytý v bohaté intarzii na dve?ích p?ed schodišt?m ke spojovací chodb? s vlastním renesan?ním objektem. Vznikly v roce 1573 a znázor?ují pohled na tehdejší zámek, umíst?ní n?kolika nebeských t?les, polohu slunce a pár dalších drobností. Až budou planety na svých místech a slunce t?sn? p?ed zenitem, sta?í se prý v ur?itý den podívat, kam dopadá stín druhé zámecké v?že. P?esn? tam je ukryt pohádkový poklad. Není ale zatím docela jasné, o které planety, který den a zda o pravou, ?i levou v?ž jde.